Červenec 2014

Změna

29. července 2014 v 20:00 | SH |  Povídky od SH
Ahoj, tak tentokrát jsem si pro vás něco připravila já. A to svoji vlastní povídku. Celý měsíc jsem měla špatné svědomí, že nepíšu, tak jsem si jednoho večera sedla a vzniklo tohle. Upozornění: Tato povídka obsahuje spoilery k His last Vow. Proto ji raději nečtěte, z celého dílu byste pak nic neměli. Děkuji za přečtení a případné ohodnocení :)

"Sherlocku, ztrácíme tě!" Zakřičel jsem, zatímco ostatní doktoři v sanitce už jeho tělo připojili k přístrojům. Naposledy jsem mu pevně stiskl ruku a sledoval jeho smrtelně bledý obličej, který se s každým slabým pípnutím přístojů zdál ještě bělejší. Zhluboka jsem se nadechnul a vystoupil jsem ze sanitky. Díval jsem se, jak mizí v dálce a modlil jsem se. Nedokázal jsem si představit, že už bych jej nikdy neviděl živého.

Nevěděl jsem, jak se zachovat. Mary stála vedle mě, ale i přes to, že jsem ji pořád miloval, nedokázal jsem ji obejmout. V kapse mě neustále pálil flash disk, který mi dala. Můj život se obrátil naruby, moje manželka byla úplně někdo jiný, než jsem si myslel, můj nejlepší přítel právě teď umíral pod rukama lékařů na operačním sále. Neměl jsem v ničem jistotu, nevěděl jsem, co je pravda a co ne. Nemohl jsem nikomu věřit.

Bonsaj pt. 6

26. července 2014 v 16:08 | JW |  Povídky od JW
Poslední část překladu povídky Bonsaj od skvělé StoneWingedAngel. Doufám, že se vám překlad líbil, budu moc ráda, když napíšete komentář :)

Případ byl lehký - Sherlock nemohl pochopit, jak na to ti lidi nemohli přijít. Rychlá prohlídka těla a bytu, jediný laboratorní test a bylo jasné, kdo je vrahem, verdikt napsal na kousek papíru a před tím, než odešli, ho podal Lestradovi. Jednoduché - Anderson s Donovanovou tam tentokrát nebyli, aby ho obtěžovali.

John byl při cestě zpátky tichý, pravděpodobně unavený a hladový, ani v bytě toho moc nenamluvil, až na to, že se Sherlocka zeptal, co by chtěl jíst. Objednali čínu a s chutí se do ní pustili, zatímco v televizi sledovali bezduchý pořad. Bylo to pěkné, on a John seděli vedle sebe na pohovce a vyměňovali si navzájem kousky jídla, které jim nechutnaly. Vlastně to nebylo o moc jiné, než před tím, až na to, že John měl ruku omotanou kolem Sherlockova pasu a Sherlock ho občas políbil na ucho, když cítil, že se mu to líbilo.

Bonsaj pt. 5

25. července 2014 v 16:57 | JW |  Povídky od JW
Sherlock spal tuto noc tvrdě, skrčený na kuchyňské židli. Bylo to skoro, jako by ho rostliny hlídaly.

To je ale hloupost, ne?

John se během spánku probouzel jen jednou, ale to pouze kvůli obavám. Sherlocka to překvapovalo, ale zároveň i těšilo. Věci se teď neustále zlepšovaly, tím si byl jistý. Sherlock se zdál mnohem uvolněnější než předtím.

Počet bonsají rostl. Bylo tu něco, co se na nich Johnovi líbilo, i když to nahlas nepřiznal. Nejdřív to začalo na dvou stromech - no, jednom a půl, ta polovina byla spíše ubohá - a postupně se to rozšířilo na čtyři. John měl pro všechny jména - Camellia, Sicky, Sunny (protože měl žlutý květináč) a Gardenia.

Gardenia měla velmi výraznou, uklidňující vůni, a Sunny byla neznámý druh, ale vyrašilo na ní velké množství bílých květů, které byly hebké na dotek. Camellia měla také několik květů a ty byly světle růžové. Johnovi se líbilo, jak spolu všechny vypadaly, seřazeny podle velikosti - Sherlockův nápad, ne jeho.

Bonsaj pt. 4

24. července 2014 v 15:43 | JW |  Povídky od JW
Na ulici opět uviděl muže se stánkem s bonsaji a koupil další stromek, stejně tak jako mléko.

Sherlock zjistil, že má ten strom rád. Zatímco byl John venku a sháněl mléko, on pokračoval ve zkoumání - velmi pečlivě kontroloval všechny listy a seřazoval si informace někde vzadu v jeho mysli.

Jeho rty si stále ještě zcela nezvykly na pocit tak častého líbání. Je to pěkné - není to agresivní nebo příliš naléhavé, jen malé jemné polibky, díky kterým se cítil... hezky. Bylo to něco, do čeho oba vklouzli velmi snadno, ačkoliv se to dál nevystupňovalo. On to ani nechtěl, zatím ne.

Ještě se s tím úplně nevyrovnal. Po svém poprvé... slíbil si, že nedovolí, aby se něco takového stalo znovu. Dokonce ani Mycroft o tom nevěděl. O jeho poprvé.


Bonsaj pt. 3

23. července 2014 v 12:42 | JW |  Povídky od JW
Když se John vrátil druhý den z ordinace domů, našel byt v naprostém tichu. Ve skutečnosti mu to nedělalo starosti - jenom proto, že Sherlock nehraje na housle to nic neznamená... že ne?"

Moriarty je mrtvý, uklidňoval se. Viděl jsi ho zastřeleného.

Možná šel Sherlock jenom ven...

Ne. Sherlock tyto dny nikdy nechodil ven sám. John nevěděl proč - ten muž býval vždy tak nezávislý. Neměl žádný problém s případy, a když pronásledovali zločince, Sherlock byl naprosto spokojený, když se oddělil od Johna, ale když žádný případ neměli, tak nebyl. John se ho na to neptal.

Prošel skrz obývák do kuchyně a vydechl úlevou - světlo bylo rozsvícené a Sherlock byl tam, pohrávajíc si s něčím v dřezu. John sledoval, jak z něho vytáhl bonsaj, ze které kapala voda, postavil ji na stůl a upřeně se na ni díval. Svými dlouhými bledými prsty zvědavě čistil listy, testoval rostlinu a zkoumal... no, cokoliv, co Sherlock uznal zajímavým.

Bonsaj pt. 2

22. července 2014 v 15:42 | JW |  Povídky od JW
Ahoj,
přidávám druhý díl povídky Bonsaj.

P.S. Pokud byste měli jakékoli přání, o čem byste si rádi přečetli povídku, stačí napsat do komentářů. Nebráním se ničemu, povídka může obsahovat jakékoliv shipy, pokud budete chtít, tak i nsfw, může být krátká, dlouhá... Prostě co si budete přát :) Díky, SH

------

Jednoho dne John koupil z rozmaru zvláštní věc. Stalo se to, když se vracel z ordinace domů a na ulici uviděl prodavače, který před sebou tlačil vozík. Na něm byly stovky květináčů a v každém z nich miniaturní stromek. Drobné, malé stromy, které vypadaly, jako by byly zmenšeny zmenšujícím paprskem, avšak s plně rozvinutými listy a kmeny, jež měly setinu velkosti, jakou by měly ve skutečnosti být.

John to sice nepřiznal, ale připadaly mu velice rozkošné.

Bonsaj pt. 1

21. července 2014 v 18:30 | JW |  Povídky od JW
Ahoj :) Konečně vám sem přidávám povídku Bonsaj. Doufám, že to čekání aspoň stálo za to :) Protože je tato povídka dost dlouhá, tak jsem se rozhodla, že ji rozdělím na šest dílů. Jelikož v následujících dnech nebudu mít přístup k počítači, tak sem další díly přidá SH. Také bych chtěla SH velmi poděkovat za skvělý beta reading, který mi dělala :)

V této povídce se Sherlock vyrovnává s post traumatickým stresem a John stále doufá, že začne mluvit.



John přiběhl vždycky, když Sherlock křičel. Pokaždé.

Pořád si pamatoval ten den, Sherlocka, jeho krvavé roztrhané a rozedrané tělo, Moriartyho, místnost, bití, mučení a křičení na úplném konci, které se mu nezapomenutelně vrylo do paměti.

Pokud uděláš nějaký zvuk, řekneš jediné slovo, Sherlocku.

Uslyšel křik.

Tak ho zastřelím.

Novinky

21. července 2014 v 0:43 | JW |  Off topic
Ahoj! :) Omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala, ale jelikož jsou prázdniny, tak jsem pořád někde pryč a nemám přístup k počítači ani k internetu. Dnes jsem se po dlouhé době dostala domů, k počítači, a překládám povídku Bonsaj, kterou jsem vám dávněji slíbila, jako smyslů zbavená, protože zítra zase odjedu nejmíň na týden pryč a nebudu mít přístup k počítači :D Pokud se mi to podaří a já to do zítřka stihnu přeložit, tak vám ji sem dám, anebo požádám SH, aby ji sem dala ona. Tak mi držte palce :D Pro ty z vás, kteří nečetli povídku Výkřik, doporučuji, aby si ji přečetli, jelikož tato povídka na ni bude navazovat :)
Také mám ještě v plánu přeložit jednu povídku, ale její název vám neprozradím :D Ale jak jsem říkala - k počítači se dostanu během prázdnin málokdy, tak nedokážu říct, kdy ji sem dám, ale budu se snažit, aby to bylo co nejdřív :D
Tak se mějte hezky a užívejte prázdnin! ;)