Wholock 2

26. prosince 2013 v 20:19 | JM |  Povídky od JM
Tady je pokračování mého Wholocku, tento díl je opět docela krátký, asi neumím psát po dlouhých kapitolách. Takhle to bude asi na 10 částí :D No co už, doufám, že se Vám bude líbit i druhý díl. ;)

"Claro?"
Doctor otevřel oči. Byl připojený k různým přístrojům a cítil dezinfekci.
Byl v nemocnici.
Strhnul ze sebe všechny hadičky, na Pána Času lidské léky stejně neměly žádný účinek, a rychle vyskočil z postele. Zamotala se mu hlava, asi ještě nebyl úplně v pořádku. Ale co se vlastně stalo? Pamatoval si jenom, že cestoval s Clarou v TARDIS do Londýna, aby mohla být na Vánoce s rodinou… Od této chvíle už si nic nepamatoval. Doufal, že se Clara už probrala, možná bude vědět víc.
Když obcházel svoji postel, všiml EKG. Takže lékaři už ví, že není normální člověk. Ale tím se teď nemohl zabývat. Šel probudit Claru.
Když se Clara probudila, všechno jí vysvětlil a zjistil, že si také nic nepamatuje. Oba se shodli na tom, že z nemocnice musí co nejdříve zmizet.
Vtom ale někdo otevřel dveře. Dovnitř vešel nějaký doktor, a když zjistil, že jsou oba vzhůru, tak se na chvilku zarazil, ale potom se jich zeptal, jak se cítí. Doctor odpověděl, že jsou v pořádku. Lékař si ho zvědavě prohlížel.


John byl nervózní, nevěděl, co má říct.
"Takže, máte nějaké příbuzné nebo přátele, kterým byste chtěli dát vědět, co se stalo?" řekl nakonec.
Clara mu chtěla říct o své rodině, ale pak si uvědomila, že by je opravdu nechtěla seznamovat s podrobnostmi toho, co se stalo, a s Doctorem.
"Ne." řekli oba dva.
"Dobře. A…"
Doctor mu skočil do řeči: "Přejděte rovnou k věci. Je mi jasné, že víte, že mám dvě srdce."
John byl zaskočený. "Ano, to víme."
"Dobrá. Nejsem člověk a nepocházím z této planety. Ale nechci vám ublížit. Jmenuji se Doctor a tohle je moje společnice, Clara. Musíme přijít na to, proč jsme tady, a jak jsme se sem dostali, takže byl byste tak laskavý a nechal nás jít? Mimochodem, na sobě jsem měl motýlka a fez. Mohl byste mi je donést zpátky?" vychrlil ze sebe.
"Fez?" řekl šokovaně Dr. Watson.
Doctor čekal cokoliv, ale tuhle reakci ne.

John vůbec nevěděl, co má dělat. Tomu muži z nějakého nepochopitelného důvodu věřil. Nemohl ho nechat v nemocnici, brzy by se to rozneslo a kdoví, co by s ním vláda a vědci udělali. Vždyť to byl vlastně mimozemšťan.

V tom mu přišla SMS. Byla od Sherlocka.
"Přijeď domů. Musím ti něco důležitého říct. -SH"
Proč mu to sakra Sherlock nemohl napsat do té zprávy? Copak teďka může jen tak odejít? Chtěl mu zavolat zpátky, ale nezvedal to.
Co teď? Nemohl tu toho muže - Doctora - nechat, byl pátek, o víkendu do práce nechodil a přes víkend by se o něm určitě někdo dozvěděl... Ne. Musel něco vymyslet. Nenapadalo ho nic jiného, než je nechat jít. Bylo to šílené, ale očividně mu nic jiného nezbývalo. Byl to sice mimozemšťan, ale ta žena byla naštěstí člověk... aspoň si to myslel. Jak to ale zorganizuje? Ostatní zaměstnanci oddělení by si určitě všimli, kdyby zmizeli dva pacienti. Asi řekne, že přišel na to, že přístroj EKG je opravdu pokažený a oba dva je propustil, protože už byli v pořádku. I kdyby to ostatním přišlo podezřelé, nemohli by mu nic vyčítat, protože je primář.

"Donesu vám věci, převlečete se a můžete odejít."
"Geronimo!" zakřičel Doctor.
Johnovi se vážně zdálo, že se jeho psychický vývoj zastavil někdy v 6 letech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám naše povídky?

Ano 96.3% (578)
Ne 3.7% (22)

Komentáře

1 Arnika Arnika | 27. prosince 2013 v 16:22 | Reagovat

Wow! Zatím je to moc dobré. Jen mi to přijde trochu stručné a krátké - ale neboj, to je jen typická reakce a stěžování závisláka. Mě osobně wholock láká i když si myslím, že ti dva by se servali na život a na smrt. Každý zastává jiný břeh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama