Svíčky

26. června 2013 v 12:07 | SH |  Povídky od SH
V této povídce jsem si vyzkoušla, jaké je to psát ze Sherlockova pohledu. Musím říct, že mi to moc nevyhovuje, poprvadě žádný génius nejsem :D.
Slova: Svíčka, rybička

SHERLOCK
Bylo to k nevydržení. To ticho! John sice jako každý průměrný člověk mohl jen tak sedět a celý den si číst
noviny, ale já jsem to nedokázal. Šáhl jsem pod polštář na křesle a vytáhl jsem svoji oblíbenou pistoli.
Několikrát jsem vystřelil a snažil jsem se trefit co nejtěsněji nad akvárium s rybkou, na které jsem chtěl
vyzkoušet genetickou modifikaci, ale ještě jsem neměl čas a teď se mi nechtělo. John už při prvním výstřelu
leknutím nadskočil a noviny mu odletěly na druhou stranu pokoje. "Přestaň! Co děláš?" Začal křičet, ale já
jsem nepřestával střílet. "Nudím se." Odpověděl jsem. "Aha, tak ty se nudíš!" Řekl John, zvedl se z křesla a
stoupnul si k mojí hlavě. Rukou mi zakryl oči v očekávání, že jedině tak mě přinutí nestřílet. Takovou hloupost
jsem od něj opravdu nečekal. Ruka mi klesla o několik milimetrů a náboj zasáhl skleněnou stěnu akvária. Voda
se rozlila a stekla přímo do zásuvky pod stolkem, na kterém stálo akvárium. V ten moment zhaslo světlo,
přestala vřít konvice, lednička přestala hučet a paní Hudsonová v přizemí vyjekla. "Proboha Sherlocku!


Proč střilíš i se zakrytýma očima?!" John začal vyšilovat jeho obvyklým způsobem, který mi pomalu začal lézt na
nervy. "Předpokládal jsem, že když mi zakryješ oči, tak mi při tom nestrčíš do ruky." "Ale já jsem ti do ruky
nestrčil!" "Nehádej se se mnou. Kdyby ses jí nedotkl, nestřelil bych do akvária." Věděl jsem, že má John
pravdu, ale nemohl jsem přiznat chybu. To bylo pod moji úroveň a John už se stejně dál nebránil. "Johne, řekl
bych, že tu nebudeme po tmě a než nám někdo opraví elektřinu potrvá nejmíň do zítřka. Nezašel bys pro
svíčky?" Řekl jsem a usmál jsem se, což John ale stejně neviděl, protože byla úplná tma. "Proč já? Já jsem to
akvárium nerozbil! A než někdo spraví elektřinu.. Ten někdo samozřejmě budu já, že?" John naštvaně
přecházel po pokoji, což ale nebylo moc chytré, protože si neviděl pod nohy a zakopl. "Ale s tím akváriem by
se nic nestalo, kdybys mi nepohnul s rukou. Můžeš za to ty, tak přines svíčky. Paní Hudsonová je určitě bude
mít." John s povzechem vyšel ze dveří a já zkontroloval mobil jestli mi někdo nenapsal, ale bohužel ne. Asi
budu muset zůstat u střílení na zeď. Úroveň se zvýšila, neviděl jsem vůbec nic.


JOHN
Nevěděl jsem, co si o sobě Sherlock myslí. Nebyl důvod, abych všechno měl pořád zařizovat já. Zaklepal jsem
paní Hudsonové na dveře a vešel jsem dovnitř. "Johne! Co se stalo?" Paní Hudsonová s rukou ve svíčce stála
přede mnou s vyděšeným výrazem. "Sherlock rozbil akvárium a voda stekla do zásuvky. Zítra na to někoho
zavolám, nemusíte se bát. Ale chtěl jsem vás poprosit o svíčku." Snažil jsem se paní Hudsonovou uklidnit, ale
sám jsem to potřeboval víc než ona. "Toto je moje poslední!" Paní Hudsonová pod slabým světlem svíčky
vypada zkroušeně. "To nevadí, skočím nějaké koupit, je jen půl deváté, třeba bude ještě v nějakém
supermarketu otevřeno. Tak nashledanou a omlovám se!" Vyběhl jsem ze dveří, oblékl jsem si teplou bundu a
vyšel jsem ven do mrazivého večera. Jediná pozitivní věc byla, že obchod nebyl daleko. Rychle jsem procházel
mezi regály a snažil jsem se najit jakýkoliv typ svíček. Bohužel jsem narazil jen na světle růžové s červenými
srdíčky, zjevně doprodej ještě od Valentýna. Zoufale jsem je vzal do ruky a stoupnul jsem si k pokladně. K
mému neštěstí u pokladny byla jedna z mých bývalých přítelkyň. "Ahoj Johne, tak co, už máš zase jinou?"
Zeptala se a já jsem nemohl pochopit, jak jsem s někým tak otravným mohl chodit. "Ne, beru to jen pro sebe a
pro Sherlocka." "Ty jsi gay? Proboha já jsem chodila s gayem!" Zděšeně začala vykřikovat a já jsem měl chuť
utéct. "Nejsem! Nám vypadl proud." Snažil jsem se zachránit situaci. "A proto kupuješ valentýnské svíčky?"
Posmívala se mi Kate. "Tak mi ukaž kde máte nějaké jiné!" Proboha ta je tak blbá. "Promiň, my jsme je teď
prodali." Konečně se přestala tak hloupě usmívat a konečně mi svíčky namarkovala. Zaplatil jsem a vyrazil
domů. Poslepu jsem vyšel schody a vešel jsem do pokoje. "Sherlocku, dej mi zapalovač a nelekej se toho
příšerného motivu na svíčkách. Jiné neměli." "Zapalovač? Já žádný nemám. Promiň Johne, ale zakázal jsi mi
kouřit, tak jsem pro jistotu všechny zapalovače vyhodil." Sherlock mi odpověděl z toho stejného místa kde byl
i když jsem odcházel. "Chceš mi tím říct, že.." "Ano, chci ti tím říct ať jdeš k paní Hudsonové." Ano,
samozřejmě že za to že nemáme zapalovač zase můžu já. "Debile" Potichu jsem prohodil a vydal jsem se zase
zpátky dolů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám naše povídky?

Ano 96.3% (578)
Ne 3.7% (22)

Komentáře

1 Mii Mii | 21. září 2013 v 16:06 | Reagovat

,,Paní Hudsonová s rukou ve svíčce" Vy morbidní bastardi :DDDD

2 SH SH | 21. září 2013 v 19:51 | Reagovat

[1]: jaká neprofesionální chyba!! :DDD sakra :D omlouvám se, pochopitelně tam mělo být "paní Hudsonová se svíčkou v ruce" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama