Červen 2013

Svíčky

26. června 2013 v 12:07 | SH |  Povídky od SH
V této povídce jsem si vyzkoušla, jaké je to psát ze Sherlockova pohledu. Musím říct, že mi to moc nevyhovuje, poprvadě žádný génius nejsem :D.
Slova: Svíčka, rybička

SHERLOCK
Bylo to k nevydržení. To ticho! John sice jako každý průměrný člověk mohl jen tak sedět a celý den si číst
noviny, ale já jsem to nedokázal. Šáhl jsem pod polštář na křesle a vytáhl jsem svoji oblíbenou pistoli.
Několikrát jsem vystřelil a snažil jsem se trefit co nejtěsněji nad akvárium s rybkou, na které jsem chtěl
vyzkoušet genetickou modifikaci, ale ještě jsem neměl čas a teď se mi nechtělo. John už při prvním výstřelu
leknutím nadskočil a noviny mu odletěly na druhou stranu pokoje. "Přestaň! Co děláš?" Začal křičet, ale já
jsem nepřestával střílet. "Nudím se." Odpověděl jsem. "Aha, tak ty se nudíš!" Řekl John, zvedl se z křesla a
stoupnul si k mojí hlavě. Rukou mi zakryl oči v očekávání, že jedině tak mě přinutí nestřílet. Takovou hloupost
jsem od něj opravdu nečekal. Ruka mi klesla o několik milimetrů a náboj zasáhl skleněnou stěnu akvária. Voda
se rozlila a stekla přímo do zásuvky pod stolkem, na kterém stálo akvárium. V ten moment zhaslo světlo,
přestala vřít konvice, lednička přestala hučet a paní Hudsonová v přizemí vyjekla. "Proboha Sherlocku!

Dopis 1. díl

1. června 2013 v 15:55 | SH |  Povídky od SH
Ahoj, nedávno jsem napsala takovou povídku rozdělenou na díly. Toto je díl 1., tak doufám že se bude líbit :). Brzo přidám další :)


Slyšel jsem Sherlockovy kroky které vedly po schodech nahoru. Otevřel deře a v ruce držel dopis. Odhodil ho na stůl. Dopis z neznámých důvodů upoutal mou pozornost. "Co to je?" Zeptal jsem se Sherlocka a sebral jsem dopis ze stolu. "Je pro tebe. Radši si sedni, když to budeš číst" řekl Sherlock a já jsem ho poslechl. "Jak víš, co tam v tom dopise stojí? Vždyť ta obálka není otevřená, takže jsi to nemohl číst!" Trochu mě naštvalo, že Sherlock všechno ví dřív než já i když se ho to třeba vůbec netýká. "Johne. Podívej se na to písmo na obálce. Už jen podle toho je všechno jasné" poznamenal Sherlock, sedl si na kuchyňskou židli a díval se do neznáma. Podle toho jsem odhadl, že se zpráva v dopise možná týká i jeho, protože se rozhodně nechoval jako obvykle. Trochu jsem se bál dopis otevřít. "Sherlocku? Mám si to přečíst teď?" Trochu nejistě jsem obálku položil zpátky na stůl. "Být tebou, radši bych počkal než tu informaci nějak vstřebám já. Myslím, že budeš potřebovat uklidnit a to já rozhodně teď nemůžu sloužit." Už jsem nic neříkal a dopis jsem odnesl do zásuvky nočního stolku s tím, že si ho přečtu později.