Supernova

15. května 2017 v 13:37 | SH |  Povídky od SH

Toho dubnového nedělního rána jsem opravdu neočekával, že potkám někoho, jako byl Sherlock. Popraskané kamenné schody nebyly dostatečně poprášené pískem a já jsem se tak tak udržel na nohou. V myšlenkách jsem byl někde jinde, zhruba padesát mil dál, v Londýně, kde jsem zrovna chtěl být. Mnohem víc, než tady. Ve sluchátkách mi hrála hudba, která tvořila štít rozdělující moji křehkou myslí a svět kolem mě. John Lennon a jeho skupina mi zrovna říkali, že všechno, co potřebuji, je láska. Pfft, myslel jsem si. Všechno, co jsem v tu chvíli potřeboval, byl hrnek čaje z černého rybízu a čerstvě upečené koláčky v kavárně. Kavárna byla jen dvacet tři metrů ode mě, což by za normálních okolností nebyl problém, ale dnes byla cesta proměněná doslova v kluziště. Na balancování v mých Converskách, nekecám, jsem tak trochu jako Leonardo da Vinci v oboru noblesního umění "Balancování V Converskách." Někdo můj geniální výkon přerušil, zatímco jsem zrovna scházel schody. Téměř průhlednému člověku se povedlo mi narušit mou rovnováhu když mě míjel a jako velká hromada kostí, šál a návleků na nohy jsme se svezli na kluzkou cestu. Zastavila nás až zrezivělá lampa před místním Tescem. Onen dotyčný mi věnoval nevraživý pohled… zřejmě jsem i já pokazil jeho piruety.
 

Výlet na krávy II.

21. května 2016 v 20:42 | JW |  Povídky od JW
Ahoj! :) Přidávám další část bláznivého výletu Sherlocka a Johna. Tentokrát se konečně dostanou (k Sherlockovu potěšení) ke krávám, ale okamžitě zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad...

Výlet na krávy II.

12:01
Sherlock přemýšlí o krávách. John si říká, že měl výlet asi nějak naplánovat, než si jen dát cíl "dostat se do auta, jet, dokud nenarazí na krávy, podívat se na krávy, jet zpátky", ale rozhodne se, že teď už je pozdě.

12:05
Jejich myšlenky zabloudí k sobě navzájem. Oba muži se dívají na cestu před sebou, ovšem jejich mysl je soustředěna úplně jinam. John shledává Sherlockovu příležitostnou dětinskou nevinnost roztomilou a žasne nad ochranitelskými city, které k němu chová. Sherlockovy myšlenky o Johnovi se podobají mlhavému oparu pocitů s občasným slovem. Slova, která se mu nejvíce honí hlavou, jsou objetí, vůně, zmačkaný a kukla.

Výlet na krávy

16. května 2016 v 21:28 | JW |  Povídky od JW
Ahoj ahoj ahoj! :)
Moc se omlouvám, že jsem dlouho nic nepřidala, ale v poslední době se dělo dost věcí a já na psaní neměla čas. Abych vám to vynahradila, tak jsem přeložila pokračování Dlouhé cesty od autorky stupid_drawings. Tahle série prostě nemá chybu :D Jestli si vzpomínáte, John Sherlockovi slíbil, že se společně vypraví podívat se na krávy. Jen sami dva, bez Grega. Pak si teprve uvědomí, jakou udělal chybu...
Jestli se vám líbily předchozí díly, tak můžu zaručit, že tento bude ještě lepší! Ostatně mít Sherlocka na krku a vydat se s ním do divočiny je samo o sobě střelený nápad.
Tákže... přeju pěkné počteníčko a budu se těšit na vaše komentáře :D
JW

Výlet na krávy


19 dní před výletem
John Watson se naučil cennou lekci o slibu, který dal Sherlockovi, že se půjdou podívat na krávy. Je to něco, co by jeden neměl udělat bez rozmyslu a očekávat, že po tak dlouhé době se na tento slib zapomene. Nezapomnělo se.

18 dní před výletem
Sherlock si dával velký pozor, aby sám sebe nezabil, než se uskuteční výlet. To znamenalo vyhýbat se zabijáckému bludišti smrti, kterým by klidně mohl projít se zavřenýma očima, neskákání z mostu při chytání pachatele a odmítání ruské rulety s německým skinheadem. To poslední nedávalo Sherlockovi dlouhé noci spát; byl si jistý, že by vyhrál, kdyby chtěl.
Všeho tohohle se vzdal výměnou za možnost jít na vytoužený výlet, jen on a John. Dnes si dokonce nasadil ochranné brýle, i když to znamenalo vstát ze své židle a dojít před půl místnosti pro jejich dosažení.

15 dní před výletem
John vybírá náhodný den v kalendáři a označuje ho žlutým poznámkovým papírkem. Je toho názoru, že měsíc a půl se zdá být dostatečně dlouhá doba mezi výlety. Sherlock nesouhlasí.
 


Telefonát aneb jak to bylo doopravdy

21. března 2016 v 17:32 | JW |  Povídky od JW
Ahoj :D Poslouchám tak jednou cestou do školy písničku Stayin' Alive a vnukne mi to nápad na povídku. Vzpomínáte na nervy drásající scénu z The Great Game, kdy Sherlock s Johnem čelí tváří v tvář Moriartymu? A telefonát? TEN telefonát, který Jimovi změnil plány? Tak tady je má verze, co se ve skutečnosti stalo :D

Doufám, že vás tato kratičká drabble povídka pobaví :D

Telefonát aneb jak to bylo doopravdy



Jim: Můžu to vzít?

Sherlock: No prosím. Máš na to zbytek života.

Jim: Haló?

Sebastian: Ou...zdá se, že volám nevhod, ale tohle nemohlo počkat. Máš chviličku?

Jim: Pochopitelně. Co chceš?

Sebastian: Sehnal jsem pro tebe malé překvápko. Mám dva volňásky na koncert Bee Gees.

Jim: ŘEKNI TO ZNOVU!

Sebastian: Bylo nemožné sehnat je takhle na poslední chvíli, ale prodavač mi udělal laskavost. Jestli přežije těch pár zlomených žeber a kostí, možná mu pošlu pugét.

Jim: Řekni to znovu a měj na paměti, že pokud mi lžeš, já si tě najdu a sssstáhnu tě z kůže.

Sebastian: Ten koncert je dnes večer, takže jestli nemáš nic lepšího na práci...

Jim: Vydrž...

Jim: Pardon. Špatný den na umírání.

Sherlock: Dostal jsi lepší nabídku?

Jim: Ještě se ozvu, Sherlocku.

Jim: Takže pokud máš skutečně to, co říkáš, udělám z tebe boháče. Jestli ne, je po tobě.

Sebastian: Klid šéfe, o tomhle bych nežertoval.

John: Co to mělo být?

Sherlock: Někdo mu změnil názor. Otázkou je... kdo?

Perverznosti s elektrickým nářadím

27. února 2016 v 19:15 | JW |  Povídky od JW
Ahojky! :)

Úplnou náhodou jsem při čtení fanfikcí narazila na tuto povídku, která mě tak dostala, že jsem se ji rozhodla přeložit :D
Miluju povídky, kde se tak všední věci, jako třeba nakupování, zvrtnou v něco neskutečného. Jinak tomu není ani v tomto případě. Sherlock a John se vydají na nákup do Tesca. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby John nebyl spoutaný a Sherlock na něm nezkoušel různé nástroje...

Doufám, že si tuto povídku užijete! :D

(povídka patří argyle4eva)


Perverznosti s elektrickým nářadím



"Sherlocku," řekl John svým nemírnějším tónem, jaký dokázal.

"Hmmm?" odpověděl Sherlock nepřítomně, poklepávaje si ukazováčkem na stisknuté rty, zatímco si prohlížel regál s nářadím.

"Mohl bys mě aspoň rozvázat?"

Kam dál